Jiří David, Andy Hope 1930, Florian Meisenberg

Jiri David, Andy Hope 1930, Florian Meisenberg

Jiří David, Andy Hope 1930, Florian Meisenberg - tři umělci, tři generace, tři cesty a tři rozdílná města - Praha, Berlín, New York - kde tito umělci žijí. A přesto je více spojuje než dělí: obdivuhodná lehkost, s kterou se pohybují nejen napříč všemi stylovými, formálními i prostorovými hranicemi a epochami, ale s kterou překračují a někdy i opouštějí plochu obrazu, aby se k ní zase vrátili. Na těchto plochách se pak objevují letadla a novogotická kaple měnící se v raketu, Batman a Superman, fotografie hollywoodských hvězd, ikonický suprematistický čtverec, expresivní čáry, dinosauři, madony z plastu zakoupené ve vetešnictví - jednoduše: na těchto plochách se mísí produkty vizuální masové kultury s elementy autonomního umění.

Kdysi tak ostře střežená hranice mezi high a low kulturou mizí a s ní i určitá arogance vůči masové produkci, kterou se tak vyznačoval modernismus. Hravě, vtipně, někdy s nádechem zlomyslnosti ponořují se jak do utopického světa modernismu, tak do opotřebovanosti světa kulturní industrie. Jejich dílo překvapuje, je fantaskní, někdy obsesivní jako život sám. Ve své, spolu s Maxem Horkheimerem napsané knize „Dialektika osvícenství“ (1944), říká německý filosof Theodor W. Adorno: „Lehké umění doprovázelo autonomní jako stín. Je špatným společenským svědomím prvního.“ Umění těchto tří umělců již dávno vystoupilo z tohoto stínu a s čistým svědomím vytváří vlastní svět bez hranic a myšlenkových zábran.

Kurátorka: Noemi Smolik