Plánovaná výstava

Martin Gerboc

KOMEDIE

28. 6. — 29. 8. 2024
Sdílet výstavu:
frame
Der Krieg, 2022, akryl, airbrush, uhel, tuš se šelakem a papír na plátně, 170 x 190 cm

Vernisáž ve čtvrtek 27. 6. 2024 v 18:00 hodin.

Kurátor Otto M. Urban.

„Svět je maškaráda. Tvář, šat a hlas, a všechno je předstírané. Všichni se chtějí zdát tím, čím nejsou, všichni klamou a nikdo se nezná.“ Francisco Goya, Nikdo se nezdá (poznámka k listu z cyklu Caprichos, 1796)

Plakáty pro apokalypsu

Martin Gerboc je ve své výtvarné tvorbě dlouhodobě konzistentní. Ve druhé polovině 90. let minulého století nalezl tematické ukotvení v Berlíně Výmarské republiky, v polosvětu tamních kabaretů i vřavě politických demonstrací. Berlín byl tehdy fascinující místo, metropole, fénix vstávající z válečného popela. V březnu roku 1922 byl v Mramorovém sále berlínské zoologické zahrady premiérově uveden film F. W. Murnaua Nosferatu s Maxem Schrekem v titulní roli, filmový průmysl dosahoval ve 20. letech neustále nových vrcholů a výzev, vzniká fenomén hvězdy i s tím spojená davová šílenství a manipulace. Svět akceleroval do netušených rychlostí, Fritz Lang již v roce 1927 představil v Ufa-Palast svou monumentální dystopii Metropolis.

Gerboc v Berlíně objevil svět, který má své vrcholy i propasti, kde můžete neustále nalézat nové a nové příběhy, od tanečních představení Šílenství nebo Kokain od Anity Berber, sexuologické výzkumy doktora Magnuse Hisrchfelda v jeho Institut für Sexualwissenschaft. Bertold Brecht v roce 1928 uvedl v Theater am Schiffbauerdamm Žebráckou operu, hudba Kurta Weilla se rozšířila do celého světa a zní dodnes. Otto Dix či Georg Grosz ve svých obrazech a kresbách zachycovali temné stránky, hnus a špínu zapadlých uliček, zoufalství i rezignované zklamání. Přesto, nebo možná právě proto, se v takovém světě tančilo, stále více a více se ale stával jakousi karikaturou, metaforou anarchie a chaosu, mechanickým strojem, jehož rychlost již nelze ovlivnit a tragický konec je již na dohled. Na konci tunelu je tma. Martin Gerboc je v takovém momentu zacyklen, nalézá ale stále nové úhly pohledů, nové možnosti a kombinace. To, na co se díváme, ale nejsou historické ilustrace, nejsou to sentimentální obrazy vzpomínek na zašlý svět, který je nenávratně minulostí.

Gerboc ve svých obrazech vše obrací naruby. Jeho vize jsou zcela současné. Prostřednictvím metody střihu a koláže dosahuje určité filmovosti, obrazy působí jako momentky z bizardní noční můry. Zobrazené postavy mají často výrazná gesta, inspirovaná vypjatostí některých listů z Goyova cyklu Hrůzy války. Tato vazba je u Gerboce již dávno přiznaná, nejvýrazněji snad v cyklu Vanitas z roku 2012. Francisco Goya je dalším z velkých tvůrců, ke kterým se Gerboc pravidelně navrací. Poutá jej nejen uměleckou bravurou, ale i svou odvahou a nekompromisní otevřeností, která dodnes vyvolává silné reakce.

Také Gerboc chce svým dílem útočit, podobně jako další „velký ničitel“ Antonin Artaud. Opakovaně formuluje, nejen v obrazech, ale i v textech, teze svého odmítání klasické estetiky. Přes veškerou snahu je však v tomto smyslu neúspěšný: jeho atak krásy dopadá opakovaně nezdarem. Jeho obrazy jsou totiž stále krásné, stále se pohybují v klasickém rámci. Tento nezdar je však jen zdánlivý, naopak sehrává klíčovou roli v samotné tvorbě, dává tvoření dynamiku a razanci. Ve svém odmítání krásy se Gerboc blíží názorům Hanse Bellmera, dalšího ze svých mistrů, k jeho antiestetice jako k výrazu uměleckého i politického postoje. Gerboc dobře ví, že takové gesto není nové, naopak existuje celá řada tvůrců, kteří své názory formulovali podobným způsobem. Symbolické je tedy obrazné přihlášení se k této skupině „prokletých“. Markýzi de Sade věnoval celý grafický cyklus Justina (2015), svými obrazy se zúčastnil i výstavy Samota uprostřed davu, která představila různé současné výtvarné reflexe Charlese Baudelaira.

Genealogie jeho inspirační zdrojů je rozsáhlá, nejen v oblasti výtvarných umění, ale i ve filmu, hudbě, literatuře či zejména ve filozofii. Tato bohatost nutí Gerboce k určité systematičnosti a jakési taxonomii, k formulování konkrétních otázek a tezí. Již v roce 1998 vydal knihu Myslením
 ku kríze. Nihilizmus je pragmatizmus, z dalších titulů pak jmenujme alespoň Kvapky krvi. Štruktúry sadomasochismu z roku 2005. Zejména v druhém titulu zkoumá své další velké témata: lidskou sexualitu v jejích nejbizarnějších formách a praktikách. Vizualizuje jednotlivé pasáže ze slavné knihy Kraft-Ebbinga Psychopathia sexualis, vydané již v roce 1886, zhodnocuje ale i pozdější příklady, od Balthuse přes Pierra Moliniera po Joela Petera Witkina. Do hry ale zcela zásadně vstupují odkazy k popkultuře, k jejímu zjednodušení i formové vyprázdněnosti. Gerboc ale nemoralizuje a nehodnotí, nastavuje ve svých obrazech pestrou mozaiku, kvintesenci bolestných výkřiků i hulvátského pořvávání. Moderní historie, v celé své šíři a rozporuplné bohatosti, je tak v Gerbocových vizích současnosti neustále přítomná, často jen v dráždivých náznacích.

Významnou součástí Gerbocových obrazů je text, jeho snaha o celkový atak,
o gesamtkunstwerk, je slovem výrazně podpořena. Jeho užití je zdánlivě svévolné, od téměř plakátových fontů, přes popsaná těla po rozmazaný a mizející rukopis. Tyto šepoty a výkřiky dotvářejí celkový zmatek a chaos, rafinované matení diváka přemírou informací. A to i přesto, že barevnost obrazů je střídmá, černá a bílá jsou však doplněny ostrými a útočnými odstíny červené, fialové či zelené barvy. Goyova razance je spojena s hektickou změtí odkazující k obrazům Hieronyma Bosche či grafickým listům Jacquse Callota.  Kolážovitost, střih, umírněná barevnost vytvářejí rámec pro vnímání Gerbocových děl jako svého druhu plakátů a poutačů zvoucích na kabaret zmrzačených těl i duší, na vrcholné finále, na veletrh marnosti rozkládající se civilizace.

Otto M. Urban, květen 2024

Zobrazit víceZobrazit méně

vystavená díla (výběr)

Martin Gerboc

*1971 , Bratislava
Malíř a pedagog, věnuje se také literatuře, hudbě a filmu.

studia

2001-2005doktorandské studium, Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava 1998, 2002, 2006, 2014rezidencie Cité Internationale des Arts, Paríž 1997postgraduální studium, College of Danish Design, Institut vizuálních komunikací, Kolding, Dánsko 1995College of Danish Design, Kunsthåndværkerskolen, Institut vizuálních komunikací, Kolding, Dánsko 1992-1993Slippery Rock University of Pennsylvania, USA 1990-1996Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava

samostatné výstavy / výběr

2024„Oko za oko, zub za zub!“, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 2023„Locus Solus“ (s Beátou Gerbocovou), Station Contemporary Art Gallery, Bratislava 2022„Atentát. Martin Gerboc – Jiří Petrbok“, Zoya Gallery, Erdödyho palác, Bratislava 2021„Prekrásny nový svet“, White & Weiss Gallery, Bratislava 2020„Svet bezo mňa“, Zoya Gallery, Erdödyho palác, Bratislava 2018„Martin Gerboc“, White & Weiss Gallery, Bratislava 2016„Černá záře“, Galerie Off Format, Brno 2015„Autoportrét. Karteziánske meditácie. Josef Bolf – Martin Gerboc“, Galéria mesta Bratislavy, Pálffyho palác, Bratislava 2015„La condition humaine. Martin Gerboc – Youcef Korichi“, Francouzský institut, Bratislava 2015„Jsem své tělo“, Galerie 1. patro, Praha 2015„Atentát. Martin Gerboc – Jiří Petrbok“, Galerie Půda, Jihlava 2015„Svitanie“, Galéria Cypriána Majerníka, Bratislava

kolektivní výstavy / výběr

2024„Kafkaesque“, DOX – Centrum pro současné umění, Praha 2023„Hradby samoty“, kaštieľ Jablonica 2022„Men“, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 2022„(Ne)Moc / Power(less)“, DOX – Centrum pro současné umění, Praha 2021„Samota uprostřed davu. Charles Baudelaire a české umění“, GASK - Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora 2020„Vanitas“, DOX – Centrum pro současné umění, Praha 2019„Inverzná romantika. Josef Bolf – Martin Gerboc – Jiří Petrbok – Ivan Pinkava – Richard Štipl“, Kunsthalle, Bratislava 2019„Retina. Možnosti malby 1989-2019“, Galerie 8smička, Humpolec 2019„Art-Brut-All“, DOX – Centrum pro současné umění, Praha 2018„Skin. Josef Bolf – Martin Gerboc – Alexander Tinei“, Dvorak Sec Contemporary, Praha 2018„A Man is a Man to Another Man. Martin Eder – Martin Gerboc – Justin Mortimer – Attila Szücs“, Alšova jihočeská galerie, Wortnerův dům, České Budějovice 2018„Diamonds in the Rough“, Müvészetmalom – ArtMill, Szentendre-Budapest 2017„Distruptive Imagination. Making Windows Where There Were Once Walls“, Müvészetmalom – ArtMill, Szentendre-Budapest 2017„L'art slovaque à la Cité internationale des arts“, Cité Internationale des Arts a Église Sainte Madeleine, Paríž 2017„Pinturas Negras“, Nová galerie, Praha 2016„Ako čítať temnotu. Výstava, ktorá vrhá tieň. Martin Gerboc – Jaroslav Róna – Josef Váchal“, Nitrianska galéria, Nitra 2016„Ornament masy. Fragmenty z biblie vizuality #2“, Nitrianska galéria, Nitra 2016„Tohle není poesie! Zhroucení citů“, Zámecký pivovar, Litomyšl 2015„Ornament masy. Fragmenty z biblie vizuality #1“, Nitrianska galéria, Nitra

povolání

2018-2023pedagog v Ateliéru kresba, Akademie výtvarných umění, Praha

GalerieVáclava Špály

Galerie Václava Špály

Národní 30, 110 00 Praha 1, Česká republika

Otevřeno denně 11.00 – 19.00 hod

Zavřeno: 24. - 26. 12., 31. 12. a 1. 1.

E-mail: info@galerievaclavaspaly.cz


Základní vstupné 40 Kč
Studenti 20 Kč

/ pro seniory nad 60 let, držitele průkazu ZTP, děti do 15 let a studenty uměleckých škol vstup zdarma

Newsletter


Souhlasím se zpracováním mých osobních údajů, které zpřístupním společnosti PPF Art a.s. v souvislosti s touto žádostí. Souhlas udílím v rozsahu popsaném v části „Ochrana osobních údajů“. Potvrzuji, že jsem se v části „Poučení o právech“ seznámil/a s právy, která ohledně mých osobních údajů mám.