Archiv výstav

Erika Bornová

Posedlost

21. 10. — 4. 12. 2016
Sdílet výstavu:
frame
Posedlost
Posedlost

Posedlost: osobní pomníky a cesty do historie

Kontakt | e.bornova@volny.cz
Kurátor | Martina Pachmanová

Posedlost: osobní pomníky a cesty do historie
Erika Bornová je především sochařka, avšak v posledních letech se překvapivě znovu vrací k médiu, které doprovázelo její akademická studia – k malbě. Prvním krokem k její rehabilitaci byl cyklus akrylových portrétů Ludvík II. a jeho dary (2012–13), který před třemi lety vystavila v Adam Gallery v Brně. Zpodobnila v něm bavorského panovníka, mecenáše, milovníka umění, obdivovatele Richarda Wagnera, ale také posedlého megalomana, jehož architektonické vize balancují mezi eklektickým kýčem a sedmým divem světa a jenž díky své okázalosti ve své době dovedl stát na pokraj finančního kolapsu. Ludvík II., o jehož sexuální orientaci se dodnes spekuluje, Erice Bornové ztělesnil tragiku života velkého, avšak nepřizpůsobivého člověka oscilujícího mezi genialitou a šílenstvím. Na obrazech se z akvarelově měkkých a transparentních barevných skvrn rodí tvář člověka, který je ještě dnes, sto třicet let po své smrti, předmětem obdivu, domněnek i nenávisti, a kterého lze v mnohém ohledu vnímat jako nositele paradoxu nejisté lidské identity. Pandánem panovníkových portrétů jsou v tomto cyklu fiktivní dary bavorského panovníka. Nalezené objekty – banální a kýčovité artefakty, suvenýry, stejně jako přírodniny – autorka ozdobila falešnými diamanty, symbolizující velkolepost i nevkus, slávu i pomíjivost, a sestavila z nich jakýsi soudobý kabinet kuriozit.

„Ludvíkovský“ cyklus v díle Eriky Bornové kromě jiného nastolil otázku historické pravdy, jíž odhalil jako konstrukt mocenských zájmů, ale rovněž jako plod lidské imaginace, hraničí s až obsesí. Dvojznačnost tohoto pojmu ve smyslu lásky a oddanosti stejně jako patologické a nekontrolovatelné vášně figuruje také v autorčiných nejnovějších pracích. Cyklus Posedlost (2016), který je poprvé vystaven v Galerii Václava Špály, je soukromou poctou několika významným mecenášům a mecenáškám umění, jejichž činy byly často zastíněny výkony podporovaných umělců, stejně jako vynikajícím ženám, které si v minulosti navzdory společenským a kulturním předsudkům a navzdory svým silným a často i úspěšnějším partnerům vydobyly svébytné postavení ve skrznaskrz mužském uměleckém světě. Po boku malířských portrétů Alexandra Brandejse, Antonína Veitha, Josefa Hlávky a Sidonie Nádherné se v tomto volně koncipovaném cyklu objevují postavy Camille Claudel, Georgie O’Keefe, Toyen a Fridy Kahlo vytesané z barevného polystyrénu.

Jestli se v monumentálních strukturálních obrazech z postupně nanášených vrstev malby zjevují neurčité a tajemné postavy podporovatelů umění, v polystyrénových sochách se sice postavy umělkyň ukazují v konkrétnějších rysech, avšak ani ony nenaplňují běžný charakter portrétu. Stejně jako u Ludvíka Bavorského i zde se jedná spíše o přibližné, imaginární či mentální podobizny, které na sebe berou karikaturní a současně tajuplné vzezření. Ačkoli by bylo možné nahlížet na ně jako na intimní pomníky plnící roli hommage à…, Erice Bornové je cizí budování petrifikovaných monumentů. Proto jsou postavy obklopené hromadami odřezků polystyrénu coby připomínkou konečnosti: rozpadající se matérie těla (a biblického „prach jsi a v prach se obrátíš“) stejně jako drolící se lidské paměti. Proto je také solitérka tohoto volného cyklu – polopostava Madame Pompadour, une femme galante a osvícená mecenáška v jedné osobě – nainstalovaná na polystyrénových deskách: necelistvost těla a kontrast mezi rokokovým tvaroslovím a přísnou geometrií odkazují k mechanismům kontroly, které spoutávají smysly a ve jménu trvalých hodnot vyhlazují ambivalenci a složitost lidské existence. A proto se také autorčin autoportrét, který je jistým leitmotivem výstavy i nově vydané souborné monografie Eriky Bornové, rozpadá na kusy: fragmentarizované tělo s tváří zombie, v níž se odráží denní frustrace i noční můry, je groteskně-makabrózním manifestem mentálního rozpolcení stejně jako marnosti hledání vlastního „já“.

Martina Pachmanová

(Text je výňatkem úvodní stati ze souborné monografie Eriky Bornové Křehké monumenty, která vychází v nakladatelství KANT u příležitosti výstavy v Galerii Václava Špály).

Zobrazit víceZobrazit méně

vystavená díla (výběr)

Erika Bornová

studia

1983-1988AVU

kolektivní výstavy / výběr

2016„Art Prague“, Kafkův dům, Praha
„Prague now“, Clam-Gallasův palác, Praha
2015„Art Prague“, Kafkův dům, Praha
„Art safari 30 de luxe“, Studio Bubec, Praha
2014„Dámský gambit“, Pražský dům, Brusel
„Art Prague“, Mánes, Praha
„Smaltart“, Vítkovice, Ostrava
2012„Přesahy“, České centrum, Paříž, Francie 2011„Přesahy“, Česká centra, Praha 2011„Theatre mundi“, Galerie kritiků, Praha 2011„Dialog 21“, Galerie Califia, Horažďovice 2010„Formate der Transformation 89–09“, MUSA Museum auf Abruf, Vídeň 20102. bienále výtvarných forem, Ekotechnické museum, Praha 2009„Behind the Velvet Curtain“, American University Museum at the Katzen Arts Center, Washington, D.C. 2009„Formáty transformace 89–09“, Dům umění města Brna, Brno 2008„Čumáky, zobáky, sosáky“ Galerie Califia, Horažďovice 2008„Grenzenfresser“, Kulturfabrik Helfenberg, Rakousko 2006„Sigmund Freud: Život – Sen“, Staroměstská radnice, Praha 2004„Certain traces“, Sam Francis Gallery, Santa Monica, Los Angeles 2004„Art safari VII“, Studio Bubec, Praha 2002„Dílna 02“ Mikulovské sympozium, Mikulov 2002„Sexalog“, Koninlijke Academie voor Schone kunsten, Antwerpen, Belgie 2002„Sexalog“, Toskánský palác, Praha 2001„Melancholie“, Moravská galerie, Brno  2001„Sexalog“, Parlament, Vídeň, Rakousko 2001„Insideout“, Galerie Bunker, Berlín, Německo 2000„Dva konce století“, České muzeum výtvarných umění, Dům u Černé matky boží, Praha

samostatné výstavy / výběr

2016„Ve dvou“, Galerie Uffo, Trutnov (s T. Císařovským) 2016„Posedlost “, Galerie Václava Špály, Praha 2015„Jak ve dvou dá se žít“, Galerie 1. patro, Praha (s T. Císařovským) 2014„Born to Erika“, Alšova jihočeská galerie, MMK, Bechyně 2013Erika Bornová, Wannieck Gallery, Brno 2011„Na cestě“, Galerie České pojišťovny, Praha  2011Muzeum umění, Benešov 2010Galerie Sokolská, Ostrava 2008„Udělám vše“,Galerie Via Art, Praha  2006„Krajina a lidé“, Galerie umění, Karlovy Vary (s T. Císařovským) 2004„Nebe na zemi – odpočívej v pokoji“, Galerie Via Ar, Praha 2003„Pod dekou“, České centrum Berlín, Německo 2001„Pod dekou“, Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem 2001Galerie U bílého jednorožce, Klatovy 2000„Pod dekou“, Galerie MXM, Praha  1999„Setkání na sněhu“, Galerie Václava Špály – Malá Špálovka, Praha 1998Galerie Planá, Planá 1997Galerie Ještěr, Česka Třebová  1995Muzeum, Moravská Třebová  1995Galerie Albin Up, Oslo, Norsko 1993„Rovnováha rozdílu“, Galerie Radost, Praha (s K. Štenclovou)  1993Galerie MXM, Praha (s T. Císařovským) 1991Galerie U Řečických, Praha   1989Výstavní siň divadla Semafor, Praha

GalerieVáclava Špály

Galerie Václava Špály

Národní 30, 110 00 Praha 1, Česká republika

Otevřeno denně 11.00 – 19.00 hod

E-mail: info@galerievaclavaspaly.cz


Základní vstupné 40 Kč
Studenti 20 Kč

/ pro seniory nad 60 let, držitele průkazu ZTP, děti do 15 let a studenty uměleckých škol vstup zdarma

Newsletter


Souhlasím se zpracováním mých osobních údajů, které zpřístupním společnosti PPF Art a.s. v souvislosti s touto žádostí. Souhlas udílím v rozsahu popsaném v části „Ochrana osobních údajů“. Potvrzuji, že jsem se v části „Poučení o právech“ seznámil/a s právy, která ohledně mých osobních údajů mám.