Archiv výstav

Martin Šárovec

Strange Garden

9. 12. 2016 — 22. 1. 2017
Sdílet výstavu:
frame
Strange Garden
Strange Garden

Šárovcovy figury jsou mučené, trhané, působí, jako kdyby byly v záchvatu nelidského hněvu roztrhány a poté v erupcích lítosti znovu spojovány dohromady.

Kurátor | Jan Melena
Kontakt | SarovecM@seznam.cz

Umělecké dílo je vždy propojeno se svým tvůrcem, život umělce může poskytnout indicie vedoucí k rozklíčování díla či naopak dílo může poskytnout poznatky vedoucí k psychologii jeho autora. Tyto stezky propojující autora a jeho dílo jsou však často zrádné, vedoucí do hlubokého močálu, plné omylů a myšlenkových konstruktů, které mají se skutečností pouze pramálo společného. V případě Martina Šárovce je jeho dílo a osobnost spojeno stezkou, která má jeden signifikantní rys, a to nesmírnou vážnost. Vážnost má také jedno slabé místo, může být snadno parodováno a tak shozeno ze svého piedestalu, pokud není opravdové a prožité. Martin Šárovec však svým charakterem a přístupem ke svému dílu tuto možnost vylučuje.

Inspirační zdroje Martina Šárovce je třeba hledat v Polsku, po matčině straně má jeho rodina polské kořeny. Šárovce hluboce zaujalo polské modernistické hnutí „Młoda Polska“, které mezi léty 1880-1914 bylo výrazným kulturním činitelem na poli nejen polského výtvarného umění, ale i hudby a literatury. „Młoda Polska“ do polského umění uváděla trendy novoromantismu, secese, impresionismu, ale také dekadence a symbolismu. Právě poslední dva jmenované trendy jsou pro Šárovce nejvíce inspirativní. Malíři jako Malczewski, Hoffman a Mehoffer stojí v centru Šárovcově zájmu. Právě Mehofferův obraz z roku 1903 Podivná zahrada (Dźiwny ogród) se stal předlohou pro název této výstavy. Šárovec ostatně tento obraz parafrázuje v portrétu jeho dcery Jasmíny.

Šárovcovy figury jsou mučené, trhané, působí, jako kdyby byly v záchvatu nelidského hněvu roztrhány a poté v erupcích lítosti znovu spojovány dohromady. Výsledkem je však poškozený poničený obraz spárovaný špatně skrývanými trhlinami, znovupostavený drážďanský Frauenkirche, ve kterém se sem tam objeví autentická cihla přeživší inferno temně lidské odvěké touhy smazat svého protivníka z povrchu zemského.

Vznikají nové bytosti, princip koláže je zde doveden k absurdní dokonalosti. Tyto bytosti žízní a prahnou po lidských šťávách, stávají se z nich vampýři, kteří mají původ v nočních pořadech kabelových televizí. Jejich původ, ač popově burleskní, je obohacen i o starší zdroje. Fragmenty barokní malby jsou umisťovány do facebookově blasfemických kompozic, ze kterých probleskují kvazireligiózní aluze. Religiozita prosvítávající ze Šárovcových maleb má charakter lidové pověrčivosti východních slovanských zemí, kde zrezivělými hřebíky přitlučený netopýr na vrata statku má ochránit stavení od všeho zlého a až téměř barokního mysticismu s jeho výrazným důrazem na roli obrazu v duchovním cvičení.

Šárovec ve svých obrazech křísí novověkou metaforu Theatrum mundi - marnost a nicotnost vládnou světu. Divadelní estetika hraje v Šárovcově malbě významnou roli, figury v Šárovcově malbě můžou být nahlíženy jako specifické loutky, které nahé vstupují do světa, kde jsou mučeny, trýzněny, obtěžovány podivuhodně zlověstnými artefakty falických či ostře geometrických tvarů, které se kolem jejich deformovaných těl obtáčejí blíže a blíže a z čehož vznikají úzkosti a strachy tohoto grandiózního „El gran teatro del mundo“, až jsou opět tyto figury povolány nazpět na jeviště, kde jsou jim rituálně strhány insignie jejich pomíjivé existence, aby byly následně s triumfálním výkřikem opět nahé sraženy do propasti věčného zapomenutí. Šárovec tak vystupuje jako nezávislý pozorovatel lidského bytí, který si malbou občas uloví svoji dušičku, kterou si adjustuje do svého kabinetu doktora Caligariho.

Když nejsou Šárovcovy figury obnaženy na svojí holou existenci, na „maso“, tzn. vybalené z mastného voskovaného papíru na pokecaný stůl kolektivního nevědomí, jsou navlečeny do krojů, které působí jako uniformy jejich bezvýchodnosti. Je to ironický úšklebek nad idealizací venkova jako neznečištěného pramene národní identity. Tento falešný mýtus je dehonestován a na pravdě demaskujícím pranýři obsypán hromadou zvadlé a normám neodpovídající zeleniny, která již začala tlít a měnit barvu až do tmavě hnědých tónů fertilního substrátu, se kterými tak rád a náruživě Šárovec páchá své nanejvýš sofistikované koloristické experimenty.

Jan Melena

Zobrazit víceZobrazit méně

vystavená díla (výběr)

Martin Šárovec

*1977 , Praha

studia

2002VŠUP v Praze - Užitá malba (2002-2004) 1997DAMU v Praze - Alternativní a loutková 
scénografie (1997-2002)

kolektivní výstavy / výběr

2016Velvet and Glass, Knupp Gallery, Los Angeles 2015Jiný pohled / Tvorba laureátů Bienále kresby Plzeň, Plzeň 2015Czech In LA, Building Bridges Art  Exchange and Alex Art Gallery, Los Angeles 2014DESIGNBLOK 2014, Superstudio Mikulandská, Praha 2014RE-KONSTRUKCE, Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem 2013Horor? Černý humor?, Galerie NoD, Praha 2012V. International Concurs of Drawing in Wroclaw, Polsko 2011Mladí a Perspektivní, BMCA Gallery, Praha 2010VII. International Biennale Drawing of Pilsen 2009Fragile Welten, Vera Lindbeck Gallery, Hannover 2008What is it?, České kulturní centrum v Římě, Itálie 2008International Triennale of Contemporary Art, Národní galerie 2007Nová trpělivost (New Patience), Galerie Mánes, Praha 2007Art in Karlsruhe 2007, Německo

samostatné výstavy / výběr

2016Ode zdi ke zdi, Galerie Peron, Praha 2015Obrazy 2015, Galerie Miro, Praha 2014Příběh solitéra, Alex Art Gallery, Praha 2013Obrazy 2013, Galerie Miro, Praha 2013Echoes, Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech 2012At the Interface, Galerie Klicperova divadla, Hradec Králové 2011Obrazy 2011, Galerie Miro, Praha 2010What´s The Great Happiness?, Galerie České pojišťovny, Praha 2009C´Est La Vie, Galerie Michal´s Collection, Praha 2008Obrazy, Galerie Miro, Praha 2008Bilder Klaus Kinski, Galerie Vera Lindbeck, Hannover 2007Malby, Icon Gallery, Praha 2006Kamil, Galerie Dooka, Praha 2005Pražský výběr, Galerie Felixe Jeneveina, Kutná Hora 2004Nadpřirození, VŠUP, Praha

zastoupení v galeriích a sbírkách

Národní galerie v Praze Galerie Klatovy/Klenová Galerie F. Jeneweina v Kutné Hoře

GalerieVáclava Špály

Galerie Václava Špály

Národní 30, 110 00 Praha 1, Česká republika

Otevřeno denně 11.00 – 19.00 hod

E-mail: info@galerievaclavaspaly.cz


Základní vstupné 40 Kč
Studenti 20 Kč

/ pro seniory nad 60 let, držitele průkazu ZTP, děti do 15 let a studenty uměleckých škol vstup zdarma

Newsletter


Souhlasím se zpracováním mých osobních údajů, které zpřístupním společnosti PPF Art a.s. v souvislosti s touto žádostí. Souhlas udílím v rozsahu popsaném v části „Ochrana osobních údajů“. Potvrzuji, že jsem se v části „Poučení o právech“ seznámil/a s právy, která ohledně mých osobních údajů mám.